Jste zde
První lanové rypadlo v roce 1979 bylo u výrobce lodních jeřábů společnosti Liebherr v Nenzingu diskutabilní. Přesto však položilo základní kámen výroby stavebních strojů v této provozovně. Po čtyřiceti letech provozu se rypadlo HS 870 vrátilo domů.
Že se tento stroj jednoho dne opět vrátí, by Manfred Brandl nikdy nevěřil. Přitom oba dva spojuje historie, která změnila společnost Liebherr. Protože společnost Liebherr-Werk v Nenzingu (Rakousko), kam Manfred Brandl nastoupil jako dělník do výroby, a kterou po čtyřech desetiletích opustil jako jednatel, by se zřejmě vyvíjela poněkud jiným směrem, a s velkou pravděpodobností by ještě dnes vyráběla lodní jeřáby. Nebylo by zde toto hydraulické lanové rypadlo, které čtyřicet let od svého vyrobení, sice celé rezavé, ale zato vytrvale den za dnem pracovalo ve štěrkovně u Bonnu (Německo). Objeveno bylo v roce 2014. Tehdejší obchodní ředitel pro lanová rypadla a pásové jeřáby odpovědný za německý region je osobně prohlédl a svým kolegům v Nenzingu podal neuvěřitelnou zprávu: Objevil praotce výroby stavebních strojů v Nenzingu – prototyp lanového rypadla HS 870 s výrobním číslem 181001. Pro Manfreda Brandla se toto opětovné shledání mělo stát nezapomenutelným.
Za svých 35 let ve výrobě stavebních strojů se vedoucí montáže Jürgen Grass setkal již s lecjakou výzvou. Ale žádná jiná nebyla tak zvláštní, jako tato. Na návrat lanového rypadla HS 870 bude ještě dlouho vzpomínat. To bylo v únoru 2018: „Ještě je vidím před sebou. Jeho stav byl vzhledem k okolnostem poměrně dobrý. Motor a hydraulická soustava fungovaly stále ještě bezvadně. Ale zub času na našem prvním lanovém rypadle samozřejmě zanechal své stopy. Za 40 let provozu se strojem nikdo nezacházel právě v rukavičkách.“ Jedno bylo jasné: Pokud se má zachránit tato část historie společnosti Liebherr, bude zapotřebí víc než jenom nový lak.
Avšak jak se provádí restaurování stroje, které odstartovalo celou novou epochu? „Protože se u nás v Nenzingu specializujeme pouze na výrobu nových strojů, museli jsme se stále dokola rozhodovat, do jaké hloubky máme restaurování provést. Charakter stroje měl zůstat zachován. Byl to opravdu velmi těžký úkol, aby veterán lanového rypadla neskončil s dokonalým vzhledem podobným novému stroji.“
Tým mechaniků, zámečníků, inženýrů a učňů se pustil do práce. Mladí i staří, noví i zkušení pracovníci pomáhali a přikládali ruce k dílu. Podvozek byl ve špatném stavu a zabral mnoho času, celý pohon pojezdu musel být kompletně zrestaurován. Ocelová kapotáž byla během mnoha let provozu vážně poškozena a učni ji museli vyrobit celou znovu. Ventily byly vyměněny, hydraulické hadice nahrazeny novými a stará čerpadla a motory byly rozebrány na jednotlivé komponenty, vyčištěny a znovu smontovány. Kromě originálních náhradních dílů si cestu k rypadlu HS 870 našla dokonce i moderní technologie 21. století: Na kryty světlometů se ani po dlouhém hledání nepodařilo najít žádné náhradní díly. „Museli jsme je vytisknout na 3D tiskárně přesně podle originálu,“ vysvětluje Jürgen Grass.
Jürgen Grass je na svoje pracovníky hrdý. Pro něj je restaurované rypadlo HS 870 důkazem, co zvládne tvůrčí duch a týmová práce. „Měli jsme tu velké množství dobrých a zkušených pracovníků. Někteří z nich dokonce před 40 lety ještě pracovali na výrobě rypadla HS 870.“ Restaurování nakonec zabralo více než 700 hodin práce, která probíhala nad rámec jejich každodenních povinností ve výrobě. Mistrovský výkon, konstatuje Jürgen Grass, při kterém všichni zúčastnění měli příležitost na vlastní kůži zažít kus historie. „Proto pro nás při restaurování bylo také velmi důležité, abychom při tomto záměru angažovali také naše učně. Především pro tyto mladé pracovníky to všechno bylo velmi vzrušující. Měli možnost seznámit se s tím, jak naše typová řada HS kdysi začínala. Dnes jsou naše lanová rypadla kompletně digitální, v roce 1980 bylo ještě všechno analogové.“
Ve výrobním závodě v Ehingenu (Německo) začal začátkem roku 1970 docházet prostor na výrobu námořních jeřábů. Zakladatel společnosti Hans Liebherr se pustil do hledání místa pro novou provozovnu. Věděl, že pokud se bude vyrábět příliš mnoho výrobků v příliš malé provozovně, nezůstane volný prostor pro další vývoj. V oblasti trojmezí Německo – Rakousko – Švýcarsko bylo nalezeno po chvíli hledání vhodné místo. Výrobní závod Liebherr v Nenzingu byl založen v roce 1976. Výroba byla zahájena v roce 1977, ve stejném roce, kdy probíhala premiéra prvního filmu Star Wars. Počet zaměstnanců čítal méně než 100 lidí, kteří byli hrdí na to, že v Alpách budou vyrábět lodní a námořní jeřáby koncernu.
V analogových letech 1979 a 1980 ani Manfred Brandl, ani jeho kolegové ještě netušili, že jejich práce se navždy stane okamžikem změny v historii společnosti Liebherr. Všechno začalo tím, že německý výrobce stavebních strojů Menck vyhlásil konkurz. Ve stejnou dobu přicházely k Hansovi Liebherrovi juniorovi různé stavební firmy s prosbou, aby prověřil, zda by jeho společnost nemohla také vyrábět lanová rypadla. Syn zakladatele firmy koupil konstrukční dokumentaci insolventního výrobce a po zralé úvaze padlo rozhodnutí, že se v Nenzingu vyrobí lanové rypadlo. A Manfred Brandl se stal členem týmu, který na výrobě rypadla HS 870 pracoval. Vzpomíná si, že tento prototyp zpočátku nebyl všemi oblíbený. Byli jsme továrna na výrobu lodních jeřábů a se stavebními stroji jsme neměli nic do činění. Lanové rypadlo byl kompletně nový výrobek a vůbec se nehodil do výrobního programu. Někteří na ně skrytě nadávali.“
Navzdory všem oponentům mělo vzniknout lanové rypadlo, a to nejenom stroj značky Menck pod novým názvem. To v žádném případě. První lanové rypadlo Liebherr mělo dostat dieselhydraulický pohon a elektronické ovládání. Tato světová novinka měla být představena na veletrhu Bauma v roce 1980. Do něj však zbývalo již jenom 18 měsíců. „Zpočátku všechno probíhalo živelně,“ vzpomíná Manfred Brandl. „Nevěděli jsme ani, jak lanové rypadlo funguje. A navíc jsme museli definovat celé nové výrobní procesy.“ Konstruktéři vybavení konstrukčními výkresy modelu Menck M 750 se vrhli k rýsovacím prknům a navrhli jim neznámý stroj s novým hydraulickým systémem a novým pohonem. „My strojaři na montáži jsme celkem brzy dostali výrobní dokumentaci a pustili jsme se do práce. Až při výrobě se zjistilo, že konstrukční výkresy firmy Menck byly neúplné. Byly tam nějaké nesrovnalosti.“ Celý tým se věnoval hledání chyb, ne nepodobně dnešním metodám agilní práce, a společně hledal řešení každého problému. „Výroba lodních jeřábů je projektová činnost. Při ní se člověk může slepě spoléhat na ostatní. A díky tomu jsme také dokázali rypadlo HS 870 vyrobit rekordní rychlostí.“ Dokonce o víkendech všichni pracovali na svém lanovém rypadle – jako zapřisáhlý tým.
Kabina řidiče byla v roce 1979 připravena k montáži.
Elektrický rozváděč byl vybaven nejmodernější elektronikou a obsahoval všechny zásuvné desky ke zpracování logických a ovládacích signálů.
Hydraulická nádrž s tlakovými čidly a řídicími ventily před lakováním.
Skupina pracovníků, která pracovala na rypadle HS 870, byla zapřisáhlým týmem. Vpravo na fotografii je vidět Manfred Brandl.
Pásová brzda výkopového navijáku s tažnými pružinami pro vystředění nebo uvolnění pásu dala všem zabrat.
Když Manfred Brandl dnes myslí na tuto dobu, rád přitom vzpomíná na montáž, výrobu kapotáže a testování na zkušební stolici. A na velmi specifický konstrukční díl: na tuto prokletou pásovou brzdu! Bez pásové brzdy nebude fungovat lanový naviják, lano a už vůbec ne celé lanové rypadlo. „Nikdy bych si nebyl pomyslel, že takový malý nepatrný konstrukční celek nás může přivést téměř k zoufalství. Přestože brzda vypadala jednoduše, její vývoj byl velmi komplikovaný.“ Pokaždé, když jsme byli přesvědčeni, že jsme konečně našli řešení brzdy, objevil se nový problém. V jednom případě se při brzdění zahříval materiál, jindy došlo k ulomení kovu anebo vypadaly nýty. Nic nefungovalo. „Dokonce se nám o tom zdálo. Ale do veletrhu Bauma jsme všechno zvládli. U nás platila zásada: Slovo ‚nejde‘ neexistuje.“
Po rypadle HS 870 následovalo na veletrhu Bauma v roce 1983 již rypadlo HS 840 a poté celá generace stavebních strojů Made in Austria. Na začátku nového tisíciletí byla v Roztokách otevřena nová provozovna Liebherr, ve které dnes koncern vyrábí námořní jeřáby. A výrobní závod Liebherr se stal renomovaným výrobcem stavebních strojů. Jeho stroje jsou dnes provozovány na stavbách po celém světě, mezi nimi také lanové rypadlo typové řady HS. Poslední novinka Rakušanů je typová řada Unplugged, akumulátorem poháněné pásové jeřáby a speciální stroje na zakládání staveb, které přinášejí nové trendy v oboru.
V dubnu 1980 byl celý tým, který vytvořil první hydraulické lanové rypadlo Liebherr, pozván na veletrh do Mnichova (Německo). Na prototyp byly kladeny nejenom vysoké požadavky ohledně kvality zpracování a funkčnosti. Musel být také vzhledově atraktivní. „Stroj jsme vyleštili a navoskovali, takže nakonec na veletržním stánku Liebherr bylo světu představeno rypadlo jako vyparáděná nevěsta.“ S hrdě vypjatou hrudí stál tým z Nenzingu kolem svého stroje, sledoval čilý ruch okolo, diskutoval a téměř nevěřil, kolik chvály sklidil. „Na veletrhu Bauma, kde prezentovali své výrobky všichni známí výrobci stavebních strojů z celého světa, vzbudilo rypadlo HS 870 velký zájem odborné veřejnosti. Byla to světová senzace.“
Následně byl prototyp předán přímo svému novému majiteli, Bilfingeru Bergerovi, a zahájil svůj aktivní provoz na různých stavbách a u různých majitelů po celé Evropě. Dokud nebylo znovu objeveno v Bonnu.
V den svého rozloučení po více než čtyřech desetiletích ve společnosti Liebherr byl odcházející jednatel Manfred Brandl mile překvapen, když jej kolegové seznámili s jeho jmenovcem Manfrédem č. 1. „Současně s mým odchodem do důchodu po 42 letech práce ve společnosti Liebherr byly dokončeny restaurátorské práce na rypadle HS 870. Takříkajíc jako dárek na rozloučenou zdobí nyní moje křestní jméno tento skvělý stroj. Jsem za to velmi vděčný a naplňuje mě hrdostí, že jsem se mohl stát součástí této historie společnosti Liebherr.“
Rypadlo HS 870 zůstane v Nenzingu, kde jej mohou navštěvovat a obdivovat hosté i zaměstnanci. Při dnech otevřených dveří a zákaznických akcích bude také probíhat předvedení prvního lanového rypadla Liebherr. Co by tento prototyp, který zahájil výrobu stavebních strojů v Nenzingu, k tomu všemu asi sám řekl? V tomto ohledu jsou si Manfred Brandl a Jürgen Grass zajedno: „Že za svoji přítomnost děkuje příslovečnému duchu strojů Liebherr, a že je rád, že se opět vrátil do Nenzingu, aby zde strávil podzim svého života.“
Kdo hledal mezi 10. a 16. dubnem roku 1980 veletrh Bauma, našel jej uprostřed Mnichova na Tereziánské louce, která se proslavila po celém světě díky slavnostem Oktoberfest. Tehdy všechno probíhalo ještě klidněji než dnes, přesto však veletrh Bauma byl akcí lákající především odbornou veřejnost a zájemce o stavební stroje. Tenkrát na začátku veletržního týdne počítal organizátor s rekordní návštěvou 160 tisíc odborných návštěvníků veletrhu Bauma. Na veletrhu se prezentovalo 919 vystavovatelů, z toho 720 z Německa a 199 ze zahraničí, mimo jiné z Itálie, Velké Británie, Švýcarska a dokonce z Jižní Afriky. Celkem byly zastoupeny firmy z 23 zemí, informoval veletržní časopis „Zpráva z veletrhu Bauma 80 č. 2“. Výstavní plocha veletrhu zabírala celkovou plochu 342 000 metrů čtverečních. Pro srovnání: Veletrh Bauma 2019 se konal na ploše 614 000 metrů čtverečních.
Rypadlo HS 870 avizovala společnost Liebherr 10. dubna v tiskové zprávě, stroze a technicky, ne však bez jisté dávky hrdosti: „Hydraulické lanové rypadlo, které společnost Liebherr představí jako novinku na veletrhu Bauma 1980, je univerzální stroj na zemní a jeřábové práce. (…) Důležité konstrukční celky, jako pásový podvozek, dieselhydraulický pohon pojezdu a pracovních pohybů a pro stroje tohoto druhu zcela nové elektrohydraulické ovládání, jsou moderní a osvědčenou technikou divizí rypadel a jeřábů značky Liebherr. Důležité mechanické, hydraulické a elektrické systémy nového hydraulického lanového rypadla Liebherr již byly také vyzkoušeny v provozu.
Přístavní pozemek pro výrobní závod vyčleněný z Ehingenu by byl jasnou volbou. Nicméně takovýchto ploch byl v sedmdesátých letech minulého století nedostatek, což mělo za následek enormní růst cenových nákladů. Společnost Liebherr již tehdy byla úspěšnou firmou. Úspěch však závisí také na odvaze a dobrém hospodaření. Přístavní pozemek o potřebné ploše pro Hanse Liebherra významně překračoval investiční rozpočet nového výrobního závodu. Kromě toho bylo pro zakladatele společnosti důležité, aby všechny jeho výrobní závody byly rychle dostupné. Každou ze svých provozoven chtěl mít v dostupné dojezdové vzdálenosti pro svoji pojízdnou kancelář v Mercedesu Benz 450 SEL. A z důvodu logistiky byla důležitá blízkost železnice a dálnice. To všechno Hans Liebherr nalezl v Nenzingu.
Obsluha lanového rypadla Yann Blouet těží sedimenty ze dna přehrady pod kulisou vysokohorských Alp a zajišťuje tak dostatečný tlak vody pro elektrárnu. Horské pracoviště má všechny ingredience velkého dobrodružství.
Paříž. Londýn. Oslo. Bezemisní stavební stroje pronikají na staveniště v evropských městech. Zde najdete napínavé zprávy o využití strojů a informace ke strojům Unplugged.
Mezi články naleznete zajímavé multimediální příběhy z koncernu firmy.
