Putování kamenů

Nachází se vklíněné mezi Německem, Rakouskem a Švýcarskem: Bodamské jezero – třetí největší vnitrozemské jezero Evropy s více než 200 přítoky. Jeho největším přítokem je však Alpský Rýn, jehož současné ústí je usměrňováno hrázemi o délce několika kilometrů. Přitéká sem 250 000 litrů vody za sekundu, a spolu s ní směs sedimentů tvořená kamením, pískem a bahnem.

Enormní síly přírody sem každým rokem naplaví až tři miliony kubických metrů pevných materiálů, které přináší Rýn přes své ústí do Bodamského jezera. Zde se materiál usazuje a zanáší jezero. Herbert Zech, jednatel firmy Zech Kies GmbH, zde kdysi lopatou ručně vybíral štěrk z přítoků. Vypráví o cestě kamenů a také o své vlastní.

Skutečnost, že Alpy zajišťují neustálý přísun požadované suroviny, zjistil Herbert Zech již dávno: „Moje životní dráha se započala tím, že jsem v letech 1954 a 1955 navštěvoval Zemědělskou školu v Mehrerau, tenkrát jsem se chtěl stát zemědělcem. Ve škole jsem se dozvěděl, že masy písku a štěrku leží v Bodamském jezeře a v řece Bregenzer Ach, zatímco štěrk v regionu rakouského Bludence je nedostatkovým zbožím.“ Tak se zrodila jeho velká vize, stát se obchodníkem se štěrkem. Neúnavně následoval tento svůj cíl, aby mohl dodávat štěrkový materiál na trh ve Vorarlbersku.

Dobrý obchod, ale cesta k němu byla v každém ohledu kamenitá: „Ještě si dobře vzpomínám, jak jsem v roce 1957 koupil první automobil. Čtyřikrát za den jsem s ním jel k Bodamskému jezeru a ručně jsem naložit čtyři kubíky štěrku a písku.“ Podle složení naložil Herbert Zech na svůj náklaďák každý den mezi šesti a sedmi tunami materiálu a prodával jej v okolí Bludence. „To byl můj největší výkon,“ vypráví hrdě o vysilující lopotě.

Dnes probíhá těžba materiálu mnohem snadněji a rychleji. V obci Hard, kde Alpský Rýn ústí do Bodamského jezera, pracují stroje ve štěrkovně již od časného rána na plný výkon. Plovoucí plošina Neptun, která je v provozu již od roku 1996, je srdcem firmy Zech Kies GmbH. Je vybavena dopravníky a síty v několika úrovních, které zajišťují třídění suroviny.

Těžbu štěrku provádí pásové rypadlo R 944, které materiál nabírá lžící v hloubce tří až čtyř metrů a vynáší jej na povrch. Za jeden den se zde zpracuje kolem 1 500 tun materiálu, který se třídí na plovoucí štěrkovně. „Vytěžený štěrk se sype do násypky, která jej dávkuje na dopravník, kde se propírá. Svislý dopravník jej přivádí na síta, následuje separace dřevních materiálů a pokračuje znovu do sít, kde se třídí podle různých zrnitostí,“ vysvětluje Günther Meusburger, vedoucí provozovny pískovny v Hardu.

Nedaleko plošiny Neptun, která je ukotvena na hydraulických podpěrách, se na dalším pontonu Schesa těží písek. Pásové rypadlo R 946 zde z hráze Rýna vytěží každým dnem 1 500 až 2 000 tun. K tomu je zapotřebí spolehlivý stroj, protože směs vody a písku působí na jeho komponenty jako brusný papír. Odtud cesta pokračuje: Přibližně sto let stará loď Seestern převáží písek a zpracovaný štěrk ke skládce. Zde na materiál již čeká nový přírůstek provozovny: průmyslový stroj LH 40 M Port Litronic – první svého druhu v celém Rakousku. Materiál vyloží z lodi překládkovým výkonem až 4 000 tun štěrku a písku za den. Vedoucí provozu netají svoje nadšení: „Stroj je velmi flexibilní a velmi rychlý. Kvůli velkému množství materiálu, se kterým zde manipulujeme, potřebujeme velmi velké a spolehlivé stroje.“

Jakmile je štěrk po 24 hodinách suchý, převáží se nákladními automobily do skladu štěrku nebo přímo na stavby.

Vzhled a vlastnosti štěrku vytěženého mezi hrázemi Rýna jsou něco mimořádného: Tvoří jej především švýcarský materiál s vysokým podílem křemene – bílé kamenivo, díky kterému rýnský štěrk získal svoji velkou oblibu. Přesto však švýcarské kamenivo přináší další důležitou výhodu: Díky tření a kutálení ve vodě jsou hrany otřené, obroušené a zaoblené. Následkem je vyšší tvrdost a robustnost tohoto materiálu, který má díky nim delší živostnost oproti jiným štěrkům.

Pokud se člověk prochází ve Vorarlbergu s otevřenýma očima, je vidět všude – v zahradách, na plochých střechách nebo na cestách. „Všude tam, kde se pokládá pohledový štěrk, zákazníci požadují zpravidla rýnský štěrk kvůli jeho pěknému vzhledu,“ raduje se Herbert Zech. To z něj dělá oblíbený materiál, především v zahradnictví a zemědělství: Také firma Garten-Brunner GmbH ze sousední obce Höchst používá křemen z Bodamského jezera při provádění zahradních a zemědělských staveb.

Každý rok vytěží rypadla Liebherr na Neptunu a druhém pontonu až 200 000 metrů krychlových splavenin z Alpského Rýna, to odpovídá pěti až deseti procentům veškerého materiálu. Těžbou přináší firma Zech Kies GmbH prospěch pro krajinu Bodamského jezera: „Pokud by se splaveniny netěžily, tak by se hromadily, zaplnily celé koryto a začaly by se vršit ostrůvky,“ vysvětluje Herbert Zech. V extrémně suchých letech se tyto ostrůvky pravidelně objevují v okolí ústí Alpského Rýna. Díky odtěžení může voda rychleji odtékat do Bodamského jezera a zpomaluje se zanášení ústí splaveninami, současně se také minimalizuje nebezpečí povodní. Odborníci nicméně odhadují, že Bodamské jezero bude přibližně za 15 000 až 20 000 let zcela zanesené splaveninami z Alp. Do té doby však v Rýně uplyne ještě mnoho vody.