V mrazivých výšinách

430 metrů nad propastí. Zajištění pouze pomocí horolezeckých úvazů s karabinou. Vše zahaleno v neproniknutelné mlze. Ledový vítr sviští mezi ocelovou konstrukcí věžového otočného jeřábu. Ivan Dikun leží na břiše na úzké ocelové lávce, aby zkontroloval senzor věžového otočného jeřábu. „Tady nahoře jsou pro nás největší překážkou neustávající vítr a v zimně mráz,“ vysvětluje servisní technik, který si i v časové tísni musí zachovat chladnou hlavu. Z důvodu plánované běžné údržby byl jeřáb, na kterém se nachází, pro dnešek odstaven z provozu. V případě potřeby je nutné veškeré servisní práce provést vždy co nejrychleji, aby nebyl ohrožen harmonogram stavebních prací. Práce na novém symbolu Petrohradu mohou pokračovat až po skončení údržby věžového otočného jeřábu.

Věž Lakhta se svými 462 metry je dnes nejvyšší stavbou Evropy. Výšková budova se nachází přibližně deset kilometrů od centra města, přímo na břehu Finského zálivu. Stavební firma Renaissance Construction nasadila na stavbu mrakodrapu tři věžové otočné jeřáby typu 710 HC-L 32/64 Litronic a jeden jeřáb 357 HC-L 12/24 Litronic. Jeřáby šplhaly pomocí hydraulického zařízení po vnější fasádě i uvnitř věže. Při stavbě mrakodrapu byly vždy o krok napřed.

Ty prováděl servisní technik Ivan Dikun. Ve výšce přes 400 metrů jsou i běžné pracovní úkoly, jako je kontrola koncových spínačů a senzorů, akrobatickým výkonem. Například při pochůzce servisního technika po výložníku věžového otočného jeřábu, při které musí po každých několika metrech vždy znovu zaháknout karabinu na vodicí lano, aby byl zajištěn před pádem. „Neustále jsme museli dbát na naši vlastní bezpečnost i bezpečnost všech ostatních pracovníků na staveništi, bez ohledu na to, v jaké výšce jsme se nacházeli,“ vysvětluje Dikun. Pracovní nástroj spadlý dolů by mohl mít stejně fatální následky, jako pád člověka.

Největší výzvou při práci na věži Lakhta však není rekordní výška, ale počasí. „Nacházíme se přímo u moře ve vzdálenosti asi 1 000 kilometrů od polárního kruhu. Teploty zde klesají až na minus 32 °C a rychlosti větru překračují 130 km/hod.,“ vysvětluje Dikun. Pro ochranu před počasím je důležité správné pracovní oblečení. Věžové otočné jeřáby jsou stavěny pro provoz i v takovýchto extrémních podmínkách. Práce údržby se však z bezpečnostních důvodů smí provádět pouze při síle větru nanejvýš 72 kilometrů za hodinu. Proto musí být servisní technici schopni pružně zareagovat na místní povětrnostní podmínky. Pevná ruka a netrpění závratěmi jsou přitom základními předpoklady. „K tomu člověk potřebuje určitou zručnost, aby při výměně oleje za větru nic nevylil,“ usmívá se technik. Dikun se svými kolegy z úseku Zákaznického servisu věžových jeřábů kromě provádění běžné údržby poskytuje také individuální podporu prodejcům a zákazníkům při náročnějších montážích a demontážích věžových otočných jeřábů.

Stavba věže Lakhta byla zahájena v roce 2015. Práce na fasádě mrakodrapu byly dokončeny v letošním roce a byly zahájeny práce na interiérech, pouze za tři roky od zahájení stavby. Velmi napjatý harmonogram u projektu této velikosti. Kromě samotného mrakodrapu probíhala současně také stavba víceúčelové budovy s kancelářskými, sportovními a volnočasovými prostorami. Zde bylo nasazeno dalších šest věžových otočných jeřábů Liebherr.

„Mimořádným požadavkem pro nás proto byla technická podpora poskytovaná společností Liebherr ve všech fázích našeho projektu,“ říká Rustam Doshchanov, projektový manažer firmy Renaissance Construction. Stavební firma připravovala projekt celý rok před zahájením stavby v úzké spolupráci s oddělením Tower Crane Solutions společnosti Liebherr. Toto oddělení se zabývá plánováním obzvlášť složitých nasazení jeřábů. „Čím dříve se začne s přípravou, tím lépe dokážeme projekt jeřábu individuálně přizpůsobit požadavkům stavby a našich zákazníků,“ vysvětluje Benedikt Bärtle, projektový vedoucí oddělení Tower Crane Solutions.

V rámci přípravy projektu bylo nejdůležitější zohlednit především výšku stavby a extrémní povětrnostní podmínky. Pro zajištění hladkého průběhu stavebních prací na věži Lakhta bylo nutné především použít obzvlášť výkonné věžové otočné jeřáby. Zvoleny byly tři věžové otočné jeřáby 710 HC-L 32/64 Litronic s maximální nosností až 64 tun a rychlostí zdvihu až 176 metrů za minutu. Náročná byla však nejenom výška stavby, ale také její tvar. Mrakodrap má tvar plynového plamene, který se nahoře zužuje. Konstrukce věže je jedinečná a odlišná na každém podlaží. Standardní řešení proto nebylo možné. Způsob šplhání jeřábů byl individuálně přizpůsobován podle konstrukce fasády a postupu stavebních prací.

Každá etapa stavby byla přesně naplánovaná. To je však u takovýchto velkých projektů vedlejší. Protože ne všechno lze předem naplánovat. „Museli jsme rychle reagovat na situaci na stavbě a prověřovat alternativní postupy. Například při zvedání konstrukčních dílů, které měly vyšší hmotnost, než jak se původně předpokládalo,“ říká Bärtle.

Inženýři z Biberachu přitom úzce spolupracovali s firmou Renaissance Construction a se servisními techniky na stavbě, aby tak byli schopni pružně a rychle reagovat. „Krátké doby reakce jsou pro nás velmi důležité, protože každé zdržení v provozu jeřábů by mělo za následek zpoždění stavebních prací,“ dodává Doshchanov.

Ivan Dikun po přibližně dvou hodinách dokončuje údržbu. „Volám dispečink. Kontrola byla provedena, jeřáb lze opět uvést do provozu,“ říká Dikun do své praskající vysílačky a připravuje se na sestup. Zatímco sestupuje z posledních metrů uvnitř věžového otočného jeřábu, jeřáb již opět pokračuje v práci na stavbě nejvyšší stavby v Evropě.